Kuchyňská cibule není napadána takovým množstvím patogenů jako jiné druhy zelenin. Přesto nemůžeme říkat, že její pěstování je bez problémů. Houbovité choroby jsou pro tuto zeleninu nejobávanější a nejškodlivější.
Plíseň cibulová, často nazývaná také perenospora, v důsledku předčasného poškození natě snižuje úrodu o 15 až 20 procent. Její šíření podporuje především vysoká vzdušná vlhkost.
Nejvhodnějším pěstebním stanovištěm jsou proto slunečná místa, kde je dostatečné proudění vzduchu a rostliny se doporučuje pěstovat ve volnějším sponu. Zalévání nebo rosení na list, zejména pozdě odpoledne či večer, není vhodné. Ve vlhkých polohách se její pěstování neobejde bez chemické ochrany.
Třeba si uvědomit, že použité postřiky pouze zabraňují vzniku infekce, ale neovlivňují a neomezují již průběh nemoci v rostlinách, které jsou infikovány.
Vzhledem k tomu, že listy cibule mají na svém povrchu voskovou vrstvičku, která značně snižuje přilnavost látek, do postřiků kapalin přidáme smáčedla. Pro potřeby zahrádkářů dobře poslouží Jaro či Pur v koncentraci mililitr na 10 litrů postřikové kapaliny.
Ještě bychom mohli připomenout, že rozvoji perenospory, jakož i výskytu jiných viróz, přispívá nadměrný obsah dusíku v půdě.
Proužkovitost cibule
Proužkovitost cibule identifikujeme podle žlutých pásků na listu, které jsou často zploštělé a prohýbané. Nákaze je třeba předcházet a v žádném případě ji nelze léčit.
Významným opatřením jsou postřiky přípravky proti mšicím, které jsou přenašeči tohoto onemocnění. V zahrádkách při postřicích ovocných dřevin proti těmto škůdcům postříkáme i porosty cibule. Další houbovitá nemoc, kterou můžeme zmínit je antraknóza.
Rostliny se infikují plísňovým onemocněním během růstu. O tom, zda cibule bude hnít a v jakém rozsahu, rozhoduje průběh počasí na konci vegetace a během sklizně. Nejvhodnější je cibule sbírat v době sucha, kdy jsou byle polehlé, ale křeček je ještě šťavnatý. V tomto období ji ze země vytahujeme is natí a na záhoně necháme 7 až 10 dní. Po vysušení a očištění ji uložíme pro zimní skladování. Vlastní hniloba většinou propukne až během skladování.
Ze živočišných škůdců, kteří způsobují škody na cibulích, považujeme v některých oblastech i květinářku cibulovou.
Je to olivově šedá moucha, která vajíčka klade na bázi rostliny a má do roku 2 až 3 generace. Smetanově žluté larvičky dlouhé až 8 milimetrů spolu s jinými patogeny způsobují hnilobu a listy postupně odumírají.
Za určitých okolností propukne hniloba až během zimního skladování a doprovází ji typický zápach. Účinná ochrana proti tomuto škůdci se neobejde bez chemické ochrany, kterou většinou provádíme ve formě zálivky ke kořenům.
V posledních letech činí pěstitelům problém háďátko cibulové. Mušky nalétávají, jakmile rostlina vystrčí listy zpod země. Když se na nich objeví světlé tečky po vpichu, provádíme postřik přípravky, které jsou určeny k likvidaci tohoto škůdce.
